| Brzy ráno dojedu autobusem do Fort de France, hlavního města Martiniku. Hned na mě dýchne jeho typická atmosféra:) |
| Setkávám se tu s kamarádem Patrickem z Couchsurfingu a vyjíždíme společně na sever ostrova. |
| Toto je Montagne Pelée, nejvyšší kopec Martiniku o výšce 1397 m, který chceme dneska pokořit. Pochopitelně je to sopka. |
| Naposledy se z ní vylila láva v roce 1902 a pohřbila 40000 lidí v tomto městečku Saint Pierre. Já dřepím ve věznici, v níž se tehdy zachránil jediný člověk - zlodějíček Cyparis a stal se tak místní legendou. |
| Já a Patrick pózujeme na tiskové konferenci těsně před zahájením výstupu. |
| Chvíli nám na cestu svítí spalující slunce... |
| ...chvíli se ztrácíme v studených mracích. |
| Co chvíli se před námi ale oblaka rozestoupí a ukážou kudy vede cesta dál. |
| A tak si mohu užít svou slavnou chvilku na vrcholu, kdy jsem pro pár okamžiků nejvyšší či snad nejvýše posazená žena Martiniku. |
| Jiní tuto chvilku ustávají v tiché meditaci. |
| Nejkrásnější pasáž cesty. Sestup do kruhového prstence okolo sopky. |
| A jsme dole. Pokocháme se malými palmičkami... |
| ...a jdem si vyšlápnout pěkně ostrý kopeček zase nahoru. |
| Krásné scenerie na rozloučenou. |
| Zpátky v městečku, okukujeme čerstvě chycené tuňáky a další ryby. |
| Montagne Pelée z povzdálí. |
| Na závěr smočíme svá namožená těla v moři zapadajícího slunce na černé lávové pláži. |
| Ve Fort de France mi ovšem ujel poslední autobus domů, ale Patrick se ukázal být perfektní couchsurfer hostitel a poskytl mi na jednu noc přístřeší ve svém krásném bytě s tímto pěkným výhledem na hlavní město. |
| V jeho bytě žije ještě velmi milá přítelkyně Laurianne a překrásná číča Misette. |
| Okusím některé lahodné drinky z místní produkce. |
| A povečeříme vynikající těstoviny s rybou a omáčkou. Ze všeho nejvíc se ale těším do postele. Jednak že jsem opravdu unavená a potom - v posteli na pevnině jsem už pár týdnů nespala... |
| < < < 25.12.2012 | INDEX | 27.12.2012 > > > |
| © Lucie Pařízková | publikováno: 1.1.2013 |
|