| Chytám stopa a odjíždím na dva dny do rozlehlého městečka zvaného Diamant. Jméno nosí podle tohoto vulkanického výčnělku v moři, vzdáleného 4 kilometry od pobřeží. |
| Setkávám se s tu s veselou Chloe, která je mojí couchsurfer-hostitelkou. Je to Belgičanka, která si zde našla dobrou práci a necelý rok tu již žije. |
| Toto je památník obětem lodní katastrofy, která se tu stala v roce 1830. |
| Loď plná otroků přivážených z Afriky zde ztroskotala na Diamantových útesech. 46 z nich zahynulo. |
| Ať se tady pohnu kamkoli a otočím se směrem k moři, vždycky ho spatřím a občas se i leknu. |
| Hora Morne Larcher. Ta mě čeká zítra. Dneska jdeme s Chloe šnorchlovat. |
| Zátoka v Grande Anse, kudy večer projíždíme. Nikdy by mě nenapadlo, že se sem po měsíci zase znovu podívám. |
| Večer jsme si s Chloe, která je veganka, uvařily parádní zeleninové jídlo z místní bílé zeleniny zvané christophine. |
| Domeček, ve kterém má Chloe pronajaté spodní patro, se mi moc líbil. Ještě víc obrovský rozkládací gauč, na kterém sem se celou noc roztahovala. |
| A je to tady - Morne Larcher ráno těsně po dešti a já tu mám jenom sandály. Budu to muset zvládnout. |
| Začínám stoupat ze zadní strany s hezkým výhledem na vesničku Petit Anse. |
| Část podhůří, využívaná jako pastviny pro skot, vypadá velmi evropsky. |
| Cesta na vrchol je hooodně kamenitá a technická, ale dneska mě to obzvlášť baví. |
| Pěšina nicméně vede pouze do sedla a vyhlídka odtud mě trošku zklamala. |
| Pod tímto krásným stromem jsem se naobědvala. |
| Neustálé dešťové přeháňky se prohání nad mořem i nade mnou. Zahájím klesání, prales nápory deště krásně utlumí a na mě padá jen příjemná vlhkost. |
| Výlet zakončím několikakilometrovou procházkou po pláži. |
| Jako hruška v písku. |
| Neustále přítomný Diamant. |
| Rozloučím se s úžasnou Chloe a vyrazím stopem zpátky do mariny. |
| < < < 2.1.2013 | INDEX | 8.-9.1.2013 > > > |
| © Lucie Pařízková | publikováno: 8.1.2013 |
|